Montreal jako symbol jednoho problému za druhým
Kde jsou ty časy, kdy Canadiens patřili k nejlepším týmům soutěže a pravidelně vyhrávali jeden Stanley Cup za druhým. 24 zisků této trofeje je řadí suverénně na první příčku v celé NHL. Jenže tyto časy jsou už dávno minulostí a vystřídala je tvrdá realita. Habs v novodobé historii NHL spíše paběrkují a letos situace nabyla dokonce takových rozměrů, že tento hrdý celek najdeme na úplně poslední příčce v konferenci. Příčina, pochopitelně, nebude pouze jedna.
Roku 1993 to bylo naposledy, co si nejen hráči Canadiens, ale vlastně všichni obyvatelé Montrealu, mohli užívat posledního zisku Stanley Cupu. Od té doby se tým dostal jen jednou dále než do druhého kola play-off. Již tato věta značí, že hrdý celek z kolébky hokeje nyní prožívá těžké časy. A nejenže se jejich čekání na prvenství po letošním ročníku téměř jistě protáhne na 18 let. Ono bude ještě mnohem hůře.
Po 67 odehraných zápasech totiž Habs živoří na úplně poslední příčce ve Východní konferenci s pouze mizivou nadějí na play-off. Na aktuálně osmý Winnipeg ztrácejí již 12 bodů a ani jejich současná forma nenapovídá zlepšení. Z předešlých osmi duelů zvítězili pouze jednou a to až po samostatných nájezdech.
Jenže nejen fanoušci tohoto slavného celku moc dobře vědí, že se v poslední době nejedná o první nevýraznou sezónu. Ještě předminulý ročník se Canadiens probojovali až do finále konference, jenže hned poté provedli několik přinejmenším hodně rozporuplných kroků. Do St. Louis například vyměnili brankáře Jaroslava Haláka, který právě v těchto vyřazovacích bojích chytal naprosto úchvatně a často dovedl svůj tým k vítězství prakticky sám.
To však rozhodně nebyla jediná chyba, které se generální manažer Pierre Gauthier a jeho předchůdce Bob Gainey dopustili. Asi nebude vše v pořádku, když jejich nejštědřeji placený útočník Scott Gomez pobírající průměrnou mzdu přes 7 a čtvrt milionů dolarů vstřelil během 193 duelů v dresu Canadiens pouhých 21 branek, z čehož letos se mu podařilo ve 35 případech trefit do černého pouze dvakrát.
Ještě více zarážející je fakt, že za Gomeze museli Habs při výměně obětovat nadějného Ryana McDonagha, který letos patří k nejdůležitějším bekům sestavy Blueshirts. Nejlépe placený bek Andre Markov, který před letošní sezónou prodloužil s týmem smlouvu o další tři roky, pak odehrál v posledních dvou sezónách pouhopouhých sedm duelů.
Aby toho nebylo málo, "podařilo" se Gauthierovi před uzávěrkou přestupů získat dalšího přeplaceného hráče, kterého si na své soupisce bude muset nechat i další dva roky. Je jím Tomáš Kaberle, který nyní ani zdaleka nehraje tak dobře jako kdysi a jeho čtyřmilionový plat by byl pro každý tým spíše přítěží.
Bodování klubu pak vede (se vší úctou k němu) jakýsi 168 centimetrů vysoký David Desharnais, který nikdy nebyl draftován a v lize působí teprve druhým rokem.
Předpoklady nenaplňuje ani hokejovým talentem štědře obdařený P. K. Subban, který nejen podle většiny fanoušků myslí raději na svoje vlastní statistiky než na dobré výsledky celého týmu. Že s ním asi nebude vše úplně v pořádku, dokumentuje i jeho hodně omílaná potyčka s Tomášem Plekancem při tréninku, který měl s jeho neprofesionálním přístupem problémy již minulý rok.
A pár světlých stránek jako je jednička Carey Price, Max Pacioretty nebo předsezónní posila Erik Cole zkrátka vše zachránit nedokáží. Špatně nehraje ani Tomáš Plekanec, přesto i on letos neprožívá zrovna rekordní ročník, alespoň co se týče statistik. Na 22 minusových bodů v hodnocení +/- rozhodně zvyklý nebýval a 43 získaných bodů na jeho poměry také žádná sláva není.
Sečteno, podtrženo z Montrealu se vyklubal nejhorší celek Východu, který je na celkově 28. příčce v celé lize. Šance na play-off už mají Habs minimální a je více než pravděpodobné, že po sezóně přijdou velké změny. Ty se mohou dotknout nejen hráčského kádru, ale také managementu.
Pozice generálního manažera Pierra Gauthiera je v nejvyšším ohrožení. Po odchozivším trenéru Jacquesi Martinovi nemá nic jistého ani jeho nástupce Randy Cunneyworth, který má zatím ve svém titulu označení "prozatimní". Přestože Canadiens v play-off příliš daleko v minulých letech nedošli, do play-off se neprobojovali pouze jednou ze sedmi případů. Rozhodně ale nepočítejte s tím, že by si fanoušci Habs byli ochotni zvyknout na permanentní nezdary. Příští rok se žádný "boj" o čelní příčky na draftu konat nebude. Nebo to alespoň není v plánu...
Oficiálně pro nhlpro.cz - Martin Havlíček