I bez Crosbyho a Malkina to jde aneb důkaz jménem James Neal
Dlouho se James Neal trápil. Po jeho únorovém příchodu do Pittsburghu se dlouho nemohl gólově prosadit a když se mu to přeci jen povedlo, čekal potom na další střelecký zásah ještě déle. Za žádnou se cenu zkrátka nemohl trefit. Ačkoliv na soupeřovy gólmany střílel své projektily pravidelně, možná i trochu smůly se mu lepilo na paty. Od začátku letošní základní části už je ale Neal zase tím hráčem, který se ještě před nedávném pravidelně proháněl v American Airlines Center. Tedy skoro.
Právě v Dallasu totiž svoji profesinální kariéru začínal. Po draftu 2005, kdy si ho Stars vybrali na celkové 33. příčce ve druhém kole, musel strávit ještě následující dvě sezóny v juniorce Plymouth Whalers a také jednu v AHL. Právě tam, alespoň co se týče statistik, Neal rozhodně velkou díru do světa neudělal. V 62 utkáních vstřelil 18 branek a celkem získal 37 bodů. Málokdo by asi hádal, že do dnešního dne bude za sebou mít tři sezóny s 20 a více vstřelenými brankami.
Jenže hned při následujícím ročníku již ve svém premiérovém startu za Stars vstřelil gól. I nadále pak dostával od kouče Davea Tippetta solindí příděl času na ledě. Navíc často nastupoval v jedné lajně se zkušeným Mikem Modanem. Kromě toho, že se dokázal často gólově prosazovat, se rozhodně nebál ani fyzického kontaktu. Díky svému silovému stylu hry je pak dodnes nepříjemným hráčem především pro soupeřovy zadáky. Už 23. prosince vstřelil Neal svůj první hattrick proti Torontu. Že se od něj dají čekat především branky se tak postupem času stalo poměrně jasnou záležitostí. Jeho konečný bodový součet 37 bodů Vás tak určitě nijak ohromně neuchvátí, se 24 nastřílenými góly už je to však při jeho nováčkovské sezóně jiná káva.
Pokrok zažil také v následujícím ročníku. Ani nový kouč Marc Crawford ho nenechával zbytečně moc vysedávat na střídačce. Naopak bylo spíše pravidlem než vyjímkou, že hrál v jedné řadě s centrem Bradem Richardsem a Loui Erikssonem. Do sezóny vstoupil i díky tomu opravdu raketovým způsobem, když v prvních 18 duelech získal 21 bodů za 11 branek a 10 asistencí. Postupem času však výrazně polevil a především kvůli horšímu závěru sezóny nakonec získal "pouze" 55 bodů za 27 branek a 28 asistencí. Další pokrok se již v minulé sezóně nekonal. Vidina hokejově rostoucích útočníků Loui Erikssona a Jamie Benna a chybějící ofenzivní bek přiměl zástupce Dallasu k zisku Alexe Goligoskiho z Pittsburghu za Jamese Neala a jeho spoluhráče Matta Niskanena.
A právě v Pittsburghu to ze začátku byla velká bída. Ne že by snad Neal podával zvlášť špatné výkony, nedokázal však střílet góly. Vždyť právě proto ho Pens do svého týmu získávali. Křído ke Crosbymu s Malkinem hledali opravdu dlouho a právě Neal měl být odpovědí na tuto otázku. Jenže když kanadský forvard do Pennsylvánie přicházel, oba byli zrovna dlouhodobě zranění. Po 20 utkáních za Tučňáky se Neal v základní části protrápil k jedinému gólu a dalším pěti asistencím. Po 55 bodech z minulé sezóny tentokrát zaznamenal desetibodový pokles (22+23). Možná už právě play-off ale znamenalo pro Neala první výraznou vzpruhu. I přes utajované zranění podával velice slušné výkony. V prvním zápase získal v sérii s Tampu Bay asistenci, čtvrtý duel pak rozhodl ve druhém prodloužení svým prvním gólem ve vyřazovacích bojích sám. Ačkoliv Tučňáci nakonec prohráli 3:4 na zápasy, rodák z Whitby zažil alespoň částečný úspěch, když se prosadil poprvé po 16 utkáních.
Jenže přišla příprava na novou sezónu a s ní i další Nealovo trápení. Během ní získal jedinou asistenci a rozhodně to na žádný produktivní start do sezóny nevypadalo. Jenže se začátkem základní části jakoby přišel i nový Neal. Prosadil se dosti šťastně již v prvním duelu v přesilové hře proti Canucks. Právě v úvodních dvou duelech nastupoval v jedné řadě s Jevgenijem Malkinem, po jeho zranění se však historie opět opakovala. Ani Crosby ani ruský forvard totiž nebyli schopni zasáhnout do hry. Ani přesto herní pohoda Jamese Neala na začátku ročníku neopadla a jeho produktivita neklesala. Ba naopak, doposud vstřelil křídelní útočník sedm branek v posledních sedmi utkáních a s celkovými osmi zásahy nyní vede s Philem Kesselem tabulku střelců NHL.
Nutno říci, že 24letý forvard rozhodně nestřílí žádné krásné góly, které bychom pravidelně viděli v sestřizích nejlepších okamžiků týdne. Jeho předností je především jeho dělová střela zápěstím, která často nachází svůj cíl. Možná mu oproti konci minulé sezóny pomohl v produktivitě další důvod. Jeho hra je zkrátka jednodušší a často trefuje bránu. Je velice pravděpodobné, že podobně nasazené tempo Neal dlouho neudrží. Přesto si za svoji hru na začátku sezóny zaslouží respekt. Ke zvýšené produktivitě nepotřeboval ani jednoho z hvězdných centrů a jeho zodpovědná hra dozadu je jistě dalším velkým plusem. Podaří se mu letos poprvé v kariéře dosáhnout na hranici 30 gólů, které má v plánu nastřílet?
Oficiálně pro nhlpro.cz - Martin Havlíček