David Booth: Nezničitelný válečník Panthers
Celkem čtyři roky strávil Booth v juniorském celku Michigan State v lize CCHA, které byly z poloviny rozděleny na dobu před a po draftu. Už v roce 2003, kdy Booth nasbíral 36 bodů (17+19) v 39 utkáních, ho mohl draftovat jakýkoliv tým NHL, nikdo o něj však neprojevil zájem. Praradoxně po polovičním bodovém součtu z následující sezóny už očím scoutů neušel. Začátek profesionální hokejové kariéry Davida Bootha tak začíná až v roce 2004. Tehdy si ho totiž zástupci Floridy vybrali na červnovém draftu ve druhém kole jako celkově 53. v pořadí. Ve stejné sezóně 2003/04 pak dokonce dostal v národím týmu USA příležitost na juniorském mistrovství světa. Odehrál zde šest utkání a získal v nich jednu asistenci.
O dva roky později už jako hráč na přelomu 21. a 22. roku naskočil do seniorských soutěží. Sezónu začal v týmu AHL Rochester Americans a jako nováček si nevedl vůbec zle. Odměnou mu byla pozvánka k první zápasů v nejslavnější hokejové lize světa. Ke konci ročníku měl už pak po výprodeji Panterů před uzávěrkou přestupů stabilní místo v útoku floridského celku a sezónu zakončil s bodovým ziskem deseti bodů (3+7) za 48 utkání.
Následující sezóny znamenala pro Bootha obrovský posun kupředu. Tento rodák z Detroitu začínal dostávat čím dál častěji příležitost v prvních dvou útocích a jeho produktivita výrazně stoupala. Panteři se sice ani tehdy nedokázali prokousat do play-off, jedním z hlavních plusů této sezóny byly však bezpochyby pokroky Davida Bootha a jeho 22 vstřelených gólů, k nimž přidal ještě 18 asistencí. Po konci základní části pak Booth dostal šanci na mistrovství světa v národním týmu USA, kde odehrál sedm utkání a vstřelil jeden gól. Pomohl tak svému celku k postupu do čtvrtfinále.
Další výrazné zlepšení a doposud životní sezóna přišla pro Bootha o rok později. David zde naplno projevil svůj cit kanonýra, hlad po gólech a buldočí styl hry. Vstup do sezóny byl sice z jeho strany trochu vlažnější, od poloviny listopadu a jeho hattricku proti Anaheimu měly však jeho výkony vzestupnou tendenci. Do konce ročníku zaznamenal ještě jeden třígólový zápas, do posledních dnů jako jeden z tahounů držel Floridu ve hře o postup do play-off a i přesto, že se tento týmový cíl opět nepodařilo naplnit, v posledním utkání s Washingtonem nasbíral pět bodů za dva góly a tři asistence (nejvíce bodů v kariéře) a stylově tak zakončil svoji velkolepou sezónu. Pokud měli fanoušci Panterů Davvida do té doby v oblibě, od této sezóny ho začali milovat. Booth i přes svůj menší vzrůst udivoval svoji hrou připomínající styl urostlého silového útočníka, rychlostí, tahem na bránu a bleskovou střelou zápěstí. Vzhledem k tomu, že mu ve stejný rok končila smlouva, Florida neváhala a nabídla mu prodloužení spolupráce o dalších šest let za 25,5 milionů dolarů.
Jakoby mu ale právě tato smlouva přinesla smůlu. Do té doby prudce stoupající výkonnost se po krásném vyrovnávacím gólu v Helsinkách proti Chicagu na 2:2 dosti zadrhla. Booth totiž v následujících sedmi zápasech zaznamenal jedinou asistenci a to i přesto, že během tohoto období vypálil hned 31krát na bránu. Horší byl však ještě fakt, že jednu porážku za druhou sbíral i celý tým. Své střelecké trápení protrhl Booth 24. října proti Philadelphii, když tečoval do brány střelu Dennise Seidenberga. Toto datum však nakonec vnikne do podvědomí nejen jeho ale i celé hokejové veřejnosti v blízkosti NHL kvůli mnohem vážnější a nepříjemnejší události. Na konci druhé třetiny zavážel David Booth puk do útočné třetiny, předal ho Stephenu Weissovi a v tom ho ze strany ramenem přímým zásahem do hlavy brutálně "sundal" kapitán Letců Mike Richards
. Richards byl vyloučen do konce zápasu, žádný disciplinární trest ho však nepotkal.
"Nikdy jsem nechtěl někoho zranit. Myslím na Davida a doufám, že mu bude brzy lépe,
" vyjádřil se po incidentu Mike Richards. Spoluhráči Davida Bootha však měli jiný názor. Jeho bývalý spoluhráč Keith Ballard řekl:
"Richards něco takového udělal už dříve. Viděl, že je David ve zranitelné pozici a přesto do něj najel. Umí dobře spoustu věcí a jeho styl hry se mi opravdu líbí, on potom ale udělá něco takového."
Ačkoliv o to určitě nestál, stal se Booth názorným příkladem toho, co bude od této doby trestáno mnohem přísněji než doposud. Zranění hlavy jednotlivých hráčů totiž stále přibývalo a kvůli tomu vzniklo nové pravidlo stanovující mnohem přísnější postihy pro hráče atakující protivníka ze strany případně zezadu úderem do oblasti hlavy. Nemám v plánu zde dále rozebírat tuto sáhodlou tématiku, každý fanoušek si může udělat názor sám na to, jestli se v případě Mikea Richardse jednalo o čistý hit či nikoliv.
Následující týdny byly pro Bootha utrpením. Po propuštění z nemocnice a těžkém otřesu mozku musel jen odpočívat. Kdo měl někdy otřes mozku ví, že průběh těchto zranění je čistě individuální. Záleží především na konkrétním jedinci. Reálná byla i možnost, že bolesti hlavy u Bootha nepřestanou a jeho hokejová kariéra skončí. To se sice nestalo, ale více než mrzet musel Davida fakt, že se nebyl schopen vrátit do začátku ledna. Právě tehdy se totiž skládal v budoucnu stříbrný tým USA na olympiádu ve Vancouveru a Booth kvůli tomuto zranění o možnou účast přišel. Měl by o to větší šanci se na soupisku dostat také kvůli tomu, že celek skládal Brian Burke známý svou oblibou v tvrdě hrající hráče, kteří nevypustí žádný souboj.
Nejhorší možný scénář se však nevyplnil a 31. ledna konečně přišel Boothův velký den. Po více než třech měsících se proti New Yorku Islanders vrátil do hry, odehrál necelých 13 minut a na výhře 2:0 se podílel jednou asistencí. Dalších šest zápasů Davidovi trvalo než se střelecky prosadil, během dvou dnů pak ale bodově explodoval, když zaznamel hned šest bodů (2+4). Druhý z těchto duelů byl proti Philadelphii a právě Mikeu Richardsovi. Nejenže Booth získal v tomto utkání čtyři body a pomohl Panterům k výhře 7:4, ale připsal si i takzvaný Gordie Howe hattrick (gól, asistence a bitka). I přesto, že si při bitce mohl reálně přivodit další otřes mozku, neváhal k souboji vyzvat právě Richardse. Ani jeden z hráčů sice není žádný bitkař, Booth si však vedl solidně a ukázal, že se o sebe umí postarat.
Booth začal opět pravidelně sbírat body. 23. března byl kupříkladu hlavním strůjcem vítězví Panterů proti Torontu. V první části nejprve ukázkově obral o puk Lukea Schenna s následným neomylným zakončením a na začátku třetí třetiny pak svou tečí zaznamenal rozdílový gól v celém zápase. O dva dny později však David schytal další ránu a to doslova. Jaroslav Špaček
ho při přechodu do útočného pásma srazil k zemi a Booth se opět po ráně do hlavy nezvedal z ledu. Spíše to částečně vypadalo i na pozůstatky z prvního zranění. Narozdíl od prvního případu se tentokrát jednalo jednoznačně o čistý zákrok, který nebyl ani natolik tvrdý. I díky tomu se Booth za několik hodin cítil lépe.
Jestli byl po prvním hitu návrat Bootha na led nejistý, nyní se fanoušci Floridy obávali právem toho nejhoršího. Mnoho kvalitních hráčů včetně Erica Lindrose muselo předčasně ukončit kvůli podobným problémům svoji kariéru. David se už do konce sezóny na led nevrátil a hrozba dvou otřesů mozku v tak krátké době hrozila velkým průšvihem. To by však nebyl opravdový bojovník, kdyby Booth svou krajně nepříjmenou situaci vzdal. Narozdíl od prvního případu už věděl jak se má napodruhé chovat a snažil se toho využít ve svůj prospěch. Do přípravného kempu na letošní sezóny byl již stoprocentně zdráv a připraven zasáhnout do hry. Opět se tak chystal na další comeback.
A právě do letošního roku vtrhl Booth jako utržený ze řetězů. V prvních 11 utkáních nasbíral deset bodů za pět gólů a pět asistencí a byl nejlepším hráčem v produktivitě Panthers. Postupem času se však začala projevovat opravdová kvalita kádru a hra celého týmu šla postupně směrem dolů. Booth má i přesto ve slabém týmu Floridy na svém kontě 37 bodů po 70 zápasech a v letošní sezóně ještě nechyběl v žádném zápase. Ani v jeho páté sezóně se Booth nepodívá do play-off, David však letos rozhodně nezklamal. Hraje stále stejným stylem hry jako před zraněním, s počtem 246 střel je 11. nejaktivnější hráč NHL, 108 hity nejtvrdším hráčem současného kádru Cats a 21 góly nejlepší střelec. Když se David Booth dostane k puku a svou raketovou rychlostí vyrazí k bráně, začne publikum v BankAtlantic Center hromadně bučet na důkaz podpory jeho samotného (Bůůůth). Ani zdaleka sice David letos nevyrovná rekordní bodový součet ze sezóny 2008/09, pokud však v budoucnu dostane k dispozici kvalitnější spoluhráče, můžeme se od něj dočkat ještě velkých věcí.
Oficiálně pro nhlpro.cz - Martin Havlíček